Myšlenka projektu

Samotné pole pohanské a slovanské utrpělo mnoho šrámů a podstupuje nyní intenzivní proces přeměny od samotných základů. Všichni jsme nucení začít u sebe, uzdravit vztah se svým vlastním rodem – přijmout jeho dary a odpustit zátěže a křivdy.
Na společenské úrovni je na čase vyhodit všechny líbivé pohádky i překonané historické výzkumy, staré křivdy a politické ideologie, a co nejvíce se přiblížit k samotným základům lidského a kulturního bytí v rámci Přírody, tak jak je to pro nás přínosné Tady a Teď, k tomu podstatnému, co nás spojuje.
Je na čase vyměnit náboženství za uzemněnou a otevřenou duchovnost a nabídnout jiné úhly pohledu i na staré panteony jakožto na archetypy tvůrčích sil, jež se manifestují skrze přírodní jevy. Tyto přírodně-kulturní archetypy existují ve většině starých kultur a vzájemně se překrývají.
Původní slovanská duchovní kultura má nespornou souvislost s kulturou védskou, keltskou, baltskou, starořeckou, etruskou a později i s románsko – germánským panteonem.
Zároveň se některé kulturní jednotky mezitím samostatně rozvinuly a znovu se divoce smíchaly, spolu s dalšími v genetickém koktejlu naší české a moravské kotliny. Nemá proto smysl snažit se zakonzervovat minulost, ale pouze navázat na ty esenciální prvky, které v sobě nesou schopnost tvořit nové, živé, udržitelné.
Přestože představa kulturní a genetické čistoty je dnes dávno překonanou, až nebezpečnou myšlenkou, na druhé straně zde byly a jsou i ideologie a společenské tendence přerušující a potlačující základní lidské hodnoty – vědomí rodu, rodiny, kmenové zodpovědnosti, kulturní jedinečnosti, duchovního vývoje a zejména vztahu se Zemí, jejími zdroji, a krajinou, ve které žijeme.
Chceme naší hudbou invokovat celistvost a ukotvenou rovnováhu mezi všemi těmito extrémy.
Čeština je uznaným jazykem západoslovanským, z indoevropské jazykové skupiny, přičemž nás zvukově od ostatních Slovanů odlišuje silnější vliv Keltů, Baltů a Germánů. Jelikož slovo je tím mocným nástrojem, jenž tvoří náš lidský svět, SLOVO zhmotňuje energii, myšlenku, vizi, pak i jazyk, který používáme, určuje do velké míry způsob našeho vztahování se ke světu.
Samotný jazyk je zároveň i do značné míry ovlivněn i krajinou, ve které žijeme (zejména foneticky – zvukově), což vysvětluje i existenci nářečí v rámci větších jazykových skupin i států.
Tento projekt v žádném případě neslouží žádné politické ideologii. Je to neutrální kulturně – umělecký projekt, který má sloužit k povznesení duše a prohlubování vztahu mezi lidským a přírodním světem.
Nechť tyto písně žehnají Zemi, všemu živému, souLadné a laskavé kulturní obrodě.
S úctou
Bc. Nami Maria Lada